Řehoř Zdrhzbor
Pracující lid vzpomíná s hrdostí na nebojácného plzeňského pijana, který bohatým bral a chudým taky. V hostincích nikdy neplatil a při útěku z hospody ho nikdy nedostihli. Do vězení na Borech se dostal díky zradě lakomého hostinského. Legendárním se však stal jeho útěk z borského vězení. Řehořovo maskování při útěku inspirovalo mnohé české spisovatele (např. F. Kafka: Proměna).


Shella de Fuňés
Původem z kanadského Quebecu. Kuchařka, která vařila americké armádě během celého jejího osvobozujícího tažení z Normandie do Plzně. Kromě tradiční francouzské kuchyně ovládala i vytrvalostní běh. Za války se často stávalo, že kvůli shánění surovin do kuchyně jí vojenský konvoj ujel a musela
americké džípy dohánět po svých. Po válce zůstala v Plzni a vdala se za Evžena Vostreckého, plzeňského konstruktéra parních lokomotiv.

Leoš Prch
Původním jménem Leoš Marš. Svou profesní kariéru začal jako hráč na tubu ve vojenské pochodové kapele. Nemohl se však smířit s vojenským drilem a ze základny v Hadačce na Plzeňsku často prchal přes pole za svou milou do Kopidlna. Své milostné běhy nakonec zprofesionalizoval, když vstoupil do armádního klubu přespolního běhu Dukla Plzeň. Jako upomínku na své běžecké začátky si změnil jméno na Leoš Prch. 


Levaie Tapravá 
Legendární plzeňačka rumunského původu, která se po studiu geometrie nedokázala prosadit v mužské vědecké společnosti, a tak se dala na běh, kde uspěla svým neortodoxním běžeckým stylem. Po ukončení sportovní kariéry se pokoušela o politickou kariéru, kde se jí bohužel nepodařilo vymezit se v rámci politického spektra. Začala tedy podnikat a vytvořila úspěšnou společnost vyrábějící potřeby pro levoruké.